Chřibská

Chřibská leží na samém okraji Národního parku České Švýcarsko, v nejzápadnějším koutě Lužických hor. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1352. Na kameni, který se našel při přestavbě kostela, byl vyryt letopočet 1144. I když se tedy přesný rok vzniku nedá jednoznačně určit, není sporu o tom, že je to město velmi staré :-)

Původní název obce Kreibitz nebyl německý, ale vznikl, světe div se, ze slovanského slova „krzywycza“, které označovalo klikatící se potok. Možná už tenkrát byla řeč o Chřibské Kamenici, která městem protéká.

foto: Petr Germanič

Nakonec se do toho vložil František Palacký a ze staročeského slova „chřib“ neboli „pahorek“ nám stvořil Chřibskou.

Chřibská je městem od roku 1570, kdy dostala svůj městský znak (odvozený od klenotů pánů z Vartemberka) a svá práva. V roce 1634 se stala majetkem šlechtického rodu Kinských a byla jím dlouhých 300 let.

Ve městě nebylo žádné panské sídlo, bylo centrem řemesel a obchodu, a proto nemělo nikdy městské hradby a brány. Prostě takové hanzovní město :-)

V případě, že se Chřibská musela bránit nějakému vpádu (a nebylo jich zrovna málo), byl tady cech lučištníků a od 16.století spolek střelců.

Hlavním řemeslem v Chřibské bylo zpracování skla. Uplatnění zde našla všechna řemesla, která se kolem sklářské výroby točí - skláři v hutích, rytci, malíři, brusiči, prodavači, ... Až do roku 2007 jsme se chlubili nejstarší sklářskou hutí ve Střední Evropě. Jen málokterý turista si nechal ujít pohled na práci sklářů skrz otevřená okna. Bohužel, nic na tomto světě není stálé. A tak sklárna, ve které se tavilo sklo od roku 1414, už neměla sílu vzdorovat ekonomice nové doby a byla uzavřena. A to byla definitivní tečka za sklářskou výrobou trvající bezmála 600 let.

Kromě sklářství se v Chřibské rozvinula i průmyslová výroba. Především výroba nití, příze, šicího hedvábí. Z této doby pochází akvadukt, po kterém se převáděla přes řeku voda právě pro potřeby textilního průmyslu.

Od svého povýšení na město měla Chřibská též právo hrdelní. Jistě všichni vědí, co to znamená. Spravedlnosti bývalo činěno zadost na nedalekém kopci Spravedlnost. Dnes je z tohoto vrchu krásná vyhlídka do kraje. Můžete posedět na lavičce a kochat se výhledem. Jen vašim mazlíčkům se tam asi líbit nebude. Ten náš nechtěl zůstat ani minutu. Poslední poprava se prý konala v roce 1765, ale pořád tam asi ty nešťastné duše straší :-)

V roce 1500 byl v Chřibské postaven pivovar. Ale pivo se tu vařilo jen do roku 1590. V roce 1831 byl postaven nový pivovar, který nahradil ten původní, a byl tehdy jediný na okrese Varnsdorf. Po roce 1945 přešel pivovar pod národní správu a nějaký čas se v něm vařilo černé pivo. Nucená státní správa pivovaru očividně nesvědčila. Chátral a v roce 1975 byly budovy zbourány.

Městu se samozřejmě nevyhnuly vojenské vpády a války. Za třicetileté války (1633) tudy procházel se svým vojskem Valdštejn, v letech 1639 a 1648 vpadli do města Švédové, v období 1757 a 1778 se v okolí bili Rakušané s Prusy.

Koncem války procházel městem pochod smrti z koncentračního tábora ve Schwarzheide. Tuto smutnou událost připomíná pamětní deska na hřbitově v Horní Chřibské.

Město si užilo i několika povodní, a proto byla nad městem postavena přehrada (1912 - 1926), aby město před povodněmi ochránila. Dnes slouží jako nádrž na pitnou vodu a je přísně střežena.

Většina obyvatelstva Chřibské byla německé národnosti, takže po odsunu německého obyvatelstva v letech 1945 a 1946 byl počet obyvatel mnohonásobně nižší než před válkou. V roce 1947 měla Chřibská už jenom 626 obyvatel. Pro srovnání - v roce 1930 zde žilo 1600 obyvatel.

Noví osídlenci sice přicházeli, ale mnohé z nich zajímal jen majetek po Němcích. Dříve prosperující továrny a podniky byly uzavřeny a vydrancovány, stejně jako domy a statky. Lidí dále ubývalo a opuštěné domy chátraly, byly ničeny vandaly a nakonec se zbouraly. Velké bourání zasáhlo Chřibskou především v letech 1955, 1965 a 1967. Tehdy byly ve středu obce zbourány souvislé řady patrových domů, které dodávaly Chřibské charakter města, a prakticky tím bylo zničeno náměstí. Zbouralo se také mnoho cenných lidových staveb, především unikátních podstávkových domů.

Po roce 1989 docházelo k postupné obnově. Součástí Chřibské jsou další místní části - Dolní Chřibská, Horní Chřibská a Krásné Pole.

Za všechny slavné rodáky jmenujme Tadeuse Haenkeho, lékaře, geologa, botanika a cestovatele (1761 - 1817), objevitele viktorie královské ((Victoria amazonica), největšího leknínu na světě. Na Haenkeho jsme v Chřibské náležitě pyšní. Jeho jméno nese základní škola v Chřibské a návštěvu muzea Tadeáše Haenkeho můžeme všem vřele doporučit.

Send this to a friend